kamarádi jsou občas spíš takový zavazadlo navíc

někomu se na první pohled může zdát, že cestuju sama, protože nemám s kým. jasně, moji kamarádi jsou v tomhle po většině samozřejmě neschopný košťátka, co se radši půjdou každý víkend vykalit, než aby jeli někam dál, než do Pihelu. našim se zase pro změnu zdá, že je svými výlety chci akorát rozladit, a spáchat na sobě nějaký „allah akbar“, nebo se nechat znásilnit. faktem je, že prostě ráda cestuju sama. dva důvody – jsem sama svým vlastním pánem a vždycky poznám lidi, které bych obklopená svojí bandičkou nikdy nepoznala. Continue reading „kamarádi jsou občas spíš takový zavazadlo navíc“

jak jsem si v Amsterdamu nepůjčila kolo

Amsterdam je skvělý město. možná ho umístím na druhý místo, hned po Praze. Paříž je sice famózní a furt bude patřit mezi moje fav, ale musím uznat, že v Amstru se mi líbilo víc. je uvolněnější, přátelštější, svobodnější. jakou v tom hraje roli to, že každý ve městě hulí, nevím. ale nedivila bych se kdyby velkou. co si budeme povídat, člověk je po dobrým špeku spoko, pokud není moc přepal. Continue reading „jak jsem si v Amsterdamu nepůjčila kolo“

#2 life with Yoko, cats on catnip

šanta kočičí, eng. catnip – pro její působení na kočky se jí někdy přezdívá „kočičí kokain“. ve volné přírodě se kočky v porostu šanty válejí, trhají a kousají listy a nakonec se svinou do klubíčka. šanta je pro kočky neškodná, nemá vedlejší účinky a dle známých skutečností není návyková. (zdroj: wikipedia.cz)

to jsem se takhle jednou ráno probudila. ještě to bylo období, kdy jsem spala většinou v obýváku. Yoko ale neležel vedle mě, aby se po probuzení pomazlit, jak má ve zvyku. tak volám, Yoko, koťátko, ale koťátko nikde. on občas po ránu dělá čardáše a občas je tolerantní, takže je dělá někde jinde, než spím, protože mu pak zabavuju hračky. tentokrát si s čárdáši ale trochu ulítnul. Continue reading „#2 life with Yoko, cats on catnip“

22102017

podzim mám ráda. všechno to pochmurný počasí, chladnější vzduch, umírající barvy. podzim je fajn, mikiny jsou fajn, kalhoty jsou fajn. můj byt má normální teplotu, nemusím topit, a když ráno prší, tak spím dál. ale podzim nemá rád mě. nutí mě dělat špatné věci. vymyká mě kontrole. nutí mě pít alkohol, což dělají i ostatní roční období, ale na podzim se začínají množit lahve od vína z mých příjemných soukromých večírků. podzim spíš ze mě vytahuje to nejhorší, co ve mě je. ale možná proto má i podzim tolik ráda.

Continue reading „22102017“

pátek the třináctého

nejsem pověrčivá většinou. občas jo, když mi to má přinést benefity, ale z pátku třináctého si nic nedělám. já kurvím věci dost sama o sobě klidně i v úterý dvacátéhodruhého. different day, same story. mnohem víc, než nějaký pátek třináctého, mě děsil fakt, že je Signal festival. ten je už tradičně taková malá divočinka. vlastně každý rok se nějak potkáme, že se podíváme na všechny ty instalace. kultura a tak. každý rok to dopadne ale tak, že dáme srazy na Míráku, a jdem koupit flašku k nejbližším čongům.

Continue reading „pátek the třináctého“

honza

není ani náhoda, že se jmenuju Tereza, protože občas jsem fakt strašná Tereza. neznám jinou Terezu, co by byla víc Tereza než já. když se to všechno tak dobře sejde, tak jméno strašně charakterizuje. si i vezměte, že nějací lidé vám nepřipadají vůbec jako Lucie, ale spíš třeba Zuzany. a že kolikrát jsem nějaký holce říkala nějak jinak a dokázala jsem to odůvodnit jenom větou: „hele ale ty vypadáš, že se jmenuješ jinak.“

kdybych si udělala takový flashback do minulosti, tak vždycky jsem měla slabost pro Matěje a Matyáše. mám kolem spoustu Dominiků. a taky mám ráda Michaely. Michaly o trochu míň. éčko je éčko, no. a jestli znáte Sofii, tak ta je taky úplná Sofie. na tu se člověk podívá a řekne si: „Sofie.“ taky Davidové mi byli vždycky takový sympatičtí. zkuste si zadat do Google obrázků různá jména. všechny se tváří strašně podobně. ale Davida nezkoušejte, ona vám tam vyskočí hlavně ta socha.

Continue reading „honza“

velmi důležitý článek o kebabu

říká se, že nejlepší kebab v Praze je na Štěpánský. ale já to nemůžu říct jistě. měla jsem ho tam asi jednou a byl fakt dobrý, ale od tý doby jsem už měla spoustu jiných kebabů. protože Štěpánskou mám trochu z ruky. možná jsou to jenom legendy, které roznesli lidi, co chodí na Resslovku. prý je dobrý i kebab ze Stírky. to zase roznášejí Ďábličáci. já osobně mám ráda i kebab na Národce, ten kousek od Scény. ale na Národce jdu akorát stejně radši pro vínko k šéfovi a do KFC na záchodek. nechápu, že tam ještě nedali kód na dveře. a taky jsem zjistila, že je docela dobrý kebab na Kubánském náměstí. ale dávám mu jenom 5/10, protože mi po něm bylo pak nějak blbě.

Continue reading „velmi důležitý článek o kebabu“

#1 life with Yoko, cute fotografie included

ms Yokem, to je můj kocourek, spolu trávíme už skoro měsíc. (thank you based Sára Davis za tu chlupatou kouli) já vím, že vás vůbec nebudou zajímat nějaká slova, ale spíš to, jak roztomilé koťátko to je, takže to vezmu rychle. ale zase ne úplně rychle, protože vám chci vecpat, jak super life s Yokem je.

Processed with VSCO with hb1 preset Continue reading „#1 life with Yoko, cute fotografie included“

vyber si život, vyber si, co chceš psát

„Mít možnost vybrat si život, vybrat si práci, vybrat si kariéru, vybrat si rodinu, vybrat si zasraně velkou televizi, vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrickej otvírák i na konzervy, vybrat si jídlo bez cholesterolu, zdravotní pojištění, pravidelný splátky úroků z hypotéky, vybrat si první dům, vybrat si přátele, vybrat si víkendovej vohoz v barvě kufru, vybrat si sedací soupravu na splátky v síti posranejch firem, vybrat si sám sebe a v neděli ráno žasnout, kdo do prdele seš, vybrat si dřepění na gauči a čumění na oblbující soutěže, co ti vygumujou mozek, cpát si do huby ty hnusný sračky z bister. zplesnivět, pochcávat se v ubohým domku a bejt pěkně na obtíž sobeckejm zmrvenejm spratkům, které si splodil, aby tě nahradili. vybrat si budoucnost, vybrat si život.“  – Trainspotting

Continue reading „vyber si život, vyber si, co chceš psát“

tady Jolanda, hodně budeš někde

není to tak, že bych věřila v zaručenou pravost horoskopů. občas, když si takhle otevřu numerologii, a čtu si, jak moje „osudová“ šestka na mě v devadesáti procentech sedí, tak si říkám, že na tom něco je. stejně jako, že jména, která máme nejsou náhodou. pak jsou zase věci, který věřit nechci. třeba, že mám sklony k alkoholismu a závislosti na automatech a jiných hazardních pochutinách. nebo když mi Aneta prozradila, že existují jakési ascendenty. podle mého ascendentu jsem jako dívka velmi atraktivní, přitažlivá a modrooká, což zajista jsem. ale až budu stará, tak budu možná trochu nelichotivá. a moje manželství a vztahy budou úplně k hovnu. zůstanu stará, hnusná a s dětma. dobré vyhlídky na budoucnost. naštěstí žijeme v roce 2017 a plastická chirurgie je už na docela dobré úrovni, takže kdyby se karty naplnily, mám ještě šanci.

Fotografie 07.09.17 v 13.22 kopie

Continue reading „tady Jolanda, hodně budeš někde“