kamarádi jsou občas spíš takový zavazadlo navíc

někomu se na první pohled může zdát, že cestuju sama, protože nemám s kým. jasně, moji kamarádi jsou v tomhle po většině samozřejmě neschopný košťátka, co se radši půjdou každý víkend vykalit, než aby jeli někam dál, než do Pihelu. našim se zase pro změnu zdá, že je svými výlety chci akorát rozladit, a spáchat na sobě nějaký „allah akbar“, nebo se nechat znásilnit. faktem je, že prostě ráda cestuju sama. dva důvody – jsem sama svým vlastním pánem a vždycky poznám lidi, které bych obklopená svojí bandičkou nikdy nepoznala. Continue reading „kamarádi jsou občas spíš takový zavazadlo navíc“

fotka cizích lidí u IAmsterdam

na turistických atrakcích je kouzelný, že si je nemáte šanci hezky vyfotit. ve vaší fotce vždycky budou cizí lidi. tuny cizích lidí. hnusný hlavy všech. a je úplně jedno jestli se jedná o Eiffelovku, Sochu Svobody, Karlův most, Koloseum, Disneyland, whatever. nikdy tam nebudete sami. vždycky se vám tam budou cpát ostatní. nejlepší jsou samozřejmě lidi, kteří vidí, že něco fotíte, a i přes to vám tam vlezou.

Continue reading „fotka cizích lidí u IAmsterdam“

jak jsem si v Amsterdamu nepůjčila kolo

Amsterdam je skvělý město. možná ho umístím na druhý místo, hned po Praze. Paříž je sice famózní a furt bude patřit mezi moje fav, ale musím uznat, že v Amstru se mi líbilo víc. je uvolněnější, přátelštější, svobodnější. jakou v tom hraje roli to, že každý ve městě hulí, nevím. ale nedivila bych se kdyby velkou. co si budeme povídat, člověk je po dobrým špeku spoko, pokud není moc přepal. Continue reading „jak jsem si v Amsterdamu nepůjčila kolo“

fotka ze Spojených arabských emirátů

i když jsem měla sebou foťák, tak celou dobu zůstal schovaný na pokoji, protože jsem líná a nechtěla jsem ho sebou brát na místa, na kterých bych ho měla mít

takže jsem svojí skromnou dovolenou občas vyfotila na telefon, spoustu kýče, sluníčka, architektury a banánové republiky

a když jim na semaforu svítí červená, je tam usměvavý emotikon

ps. samozřejmě pořadí je na sobě naprosto nezávislé, wordpress v telefonu není kámoš

Continue reading „fotka ze Spojených arabských emirátů“

emiráty a alkohol

já jsem věděla, že něco smrdí na tom, když naši řekli, že teda můžu do těch Emirátu letět s nima, i když tu chtěli obnovovat svojí lásku.

„Ajman je nejtolerantnější emirát, tady se dá koupit alkohol normálně v supermarketu,“ říkala máma tátovi, když chtěl koupit nějakou lihovinu v Duty Free na Dubajském letišti.

to určitě.

Continue reading „emiráty a alkohol“

fotka z Říma

před nějakejma 30 hodinama jsem se vrátila z tripu z Říma. romantického městečka  plného špíny, špaget, černochů prodávající deštníky, ponča a selfie tyčky a asiatů, kteří vám buď poskytují ubytování a nebo si na rohu otevírají čínu. italský prázdniny s hillary duff to nejsou no. nějaký textík bude soon, zatím mám jenom nějaký fotky. nějaký street, bizar a buchničku. bylo krásný si po dlouhé době připomenout, že turistická fotka je bída, pokud nesbíráte hlavy cizích lidí, co vám lezou před objektiv.

DSC_0001 Continue reading „fotka z Říma“

paříž016 2/2

v noci se mi zdál sen. že jsem chodila po paříži, ale vypadalo to tam jako na Barrandově a na Černém mostě. a že mi šel špatně čas a mně uletělo letadlo. když jsem se ráno probudila, pořád ještě trochu opilá, měla jsem na hodinkách přepnuto na pařížský a čas, který byl špatný. a taky jsem už nebyla na pokoji sama. byla tam nějaká holka. koukaly jí jenom vlasy a jedna noha. šla jsem na snídani.

káva, marmeláda, nějaký sladký hnus. to není moc francouzský. představovala bych si něco jako kávu a pak víno, víno a na závěr croissant. ale vstala jsem pozdějc, než jsem chtěla. alkohol mi nedovolil vylézt na moje plánované budíky. taky jsem byla líná a říkala jsem si, že je to vesměs jedno. paradoxně jsem se takhle dobře nevyspala už hodně dlouho. Continue reading „paříž016 2/2“