#palma de mallorca: jak si kluci vybírají dortíky v zavřených cukrárnách

společně s Veronikou jsme odletěly na Mallorcu, do hlavního města samozřejmě. přece bychom neletěly do nějakého Německého letoviska, když můžeme být na pláži se Španěly. vždyť Španělové jsou super hot. a taky že byli, ale… to jsme takhle v jakési sámošce pár bloků od našeho hostelu, stojíme u pokladny se dvěmi lahvemi vína, když v […]

#budapest: vlakem

hned po letadlu je vlak můj nejoblíbenější dopravní prostředek. nejradši bych jezdila vlakem furt, kdybych ho mohla poslat na dálnici. tyjo, co jsem se s ním najezdila. jeden celý rok jednou za čtrnáct dní sedm set kilometrů jenom kvůli jednomu víkendu. v největších špičkách. tolik hodin prosezených na chodbách. tolik přelézání lidí, malování se na záchodech, hodin […]

#dublin: jak v baru neměli dámský záchodek

po dlouhý době jsem přijela do hlavního města, které mě tolik neuchvátilo. Dublin není místem, kam přijedete, a odjíždíte nadšení s myšlenkou, že byste si tam dokázali představit žít. centrum je malé, tiché. komerční prostory jsou zavřené, případně s cedulkou na prodej. barmani neumí točit pivo a jsou pomalí. kouřit musíte na ulici na stojáka […]

#amsterdam: kamarádi jsou občas spíš takový zavazadlo navíc

někomu se na první pohled může zdát, že cestuju sama, protože nemám s kým. jasně, moji kamarádi jsou v tomhle po většině samozřejmě neschopný košťátka, co se radši půjdou každý víkend vykalit, než aby jeli někam dál, než do Pihelu. našim se zase pro změnu zdá, že je svými výlety chci akorát rozladit, a spáchat […]

#amsterdam: jak jsem si v Amsterdamu nepůjčila kolo

Amsterdam je skvělý město. možná ho umístím na druhý místo, hned po Praze. Paříž je sice famózní a furt bude patřit mezi moje fav, ale musím uznat, že v Amstru se mi líbilo víc. je uvolněnější, přátelštější, svobodnější. jakou v tom hraje roli to, že každý ve městě hulí, nevím. ale nedivila bych se kdyby […]