#01_1girl1prague

1girl1prague_kachna

přesně v tom momentě, kdy teploty klesly pod třicet stupňů jsem přešla do podzimního módu. nebudu lhát, že se mi místy pod kulichem místy neorosilo čelo, protože léto se nechce vzdát, ale psychicky jsem se přesunula do první mlhy po ránu a sychravého počasí.

a já si chodím po Praze. s kulichem na hlavě se tvářím, že to je v pohodě. ve skutečnosti si říkám, tyvole, doufám, že mě nečeká cesta autobusem. dvacet sedm stupňů, sluníčko, říkám si, tyvole, doufám, že tohle už je babí léto, protože mi to začíná být krajně nesympatický.

už jsem to vzdala. sundala jsem kulicha, i jsem svlíkla kalhoty. jeden den jsem opustila i od mikiny. přece jenom mě čeká celá dlouhá zima, kdy budu chodit bez bundy. tvářit se, že je to v lednu naprosto normální.

stupně na teploměrech možná mizet nezačaly, zato turisti ano. do Prahy se vrátili místní i imigranti z vesnic, dočasně žijící, studující. všichni, co využívají mhd pouze v určitě časové úseky. čím víc lidí, tím víc adidas, takže nemusím na ruce nosit hodinky, protože když se v metru s někým intimně dotýkám tělo na tělo, pravděpodobně bude něco mezi čtvrtou a pátou.

natož třeba svůj chytrý telefon.

ten jsem shodou okolností nechala odložený v servisu, aby mi opravili sklíčko, co mi zůstalo jako památka po jedný nevinný kalbičce a tahle situace přinesla nečekaně dva  velmi pozitivní dopady.

za prvý, pokud se mi v metru k nohám nesklátí dvoumetrový týpek s epileptickým záchvatem, a kterýho se pak snažím vytáhnout z vagónu, ignoruju v mhdčku svoje spolucestující, což je zapříčeněno bodem druhým.

používám starou BlackBerry „kurvu,“ na který nerozjedu internet, takže jsem se hodně rychle vrátila k činnosti, kterou ráda uvádím jako svůj koníček do životopisu. ke knížkám.

když opomenu, že jsem dočetla dvě knížky, který čtu už dva měsíce, mám teď rozečtenýho jednoho svýho oblíbenýho klišé autora. Bukowskiho a jeho sbírku Nejkrásnější ženská ve městě. a kromě toho, že můžu znovu říct, že Bukowski je sice úplný hovado, ale naprostej génius, protože navlíknout podpatofláctví na to, že tě ženská nechá vyhladovět do výšky 15 cm, a pak si to s tebou udělá, je fakt geniální, pročetla jsem se k větě: „kachny maj všechno na salámu – žádnej nájem, žádný hadry, žrádla fůry – jenom si plavou sem tam, serou do vody a kvákaj.“

přitom dát kachnu do salámu by nepřineslo nic dobrýho, a když zadáte slovo kachna do googlu, jako první vám vyjede kachna pomalu pečená.

kachnu nejím.

pečená jsem.

1 Comment

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s