okurka v ginu je dobrá, ale druhý den už moc ne

prozradím vám o sobě tajemství. možná spíš široce veřejný fakt. mám ráda víno. piju ho ráda na večeřích, při posezení i na večírcích. faktem ale je, že když víno pijete večer celý, nenápadně, ale poměrně účině vás utlumí, ne-li až vypne. a já nemám ráda ty sladký drinčíky. zalepí vás, ráno přesně víte, že jste pili nějaké přeslazené hovínko, a jste z toho tlustí ještě víc, než z alkoholu normálně jste. a co si budeme, ono jak to chutná jako limča, tak to vypne taky. proto jsem na večírky vymyslela novou strategii. od začátku prostě pít tvrdej. Continue reading „okurka v ginu je dobrá, ale druhý den už moc ne“

zkoušky got me like водка

je úterý, půl sedmý večer, a já sedím nad azbukou, a říkám si, proč prostě, v jakým vesmíru se píše v jako b, proč ž vypadá jako nějaký pavouk, a proč f vypadá jako penis. a psace jako zahnutý penis. taky si říkám, proč se moji spolužáci nechali zmanipulovat naší ruštinoněmčinářkou, že ruština je mnohem víc supra, když jsem už mohla mít dávno zápočet z němčiny. na místo toho se snažím zafixovat, že p se píše jako , r se píše jako p, a t se píše jako pí s pindíkem. ale jestli umím něco říct i s krásným přízvukem jako pravá ruská carevna, tak je to vodka. chci teda říct водка. Continue reading „zkoušky got me like водка“

novoroční poselství

říkala jsem si, že nebudu dělat žádný 2017 review, protože ono občas ohlížet se do minulosti není úplně ideální. ale pak mi došlo, že vlastně ten rok byl tolik klíčový v určitých věcech, hlavně v té kategorii osobního rozvoje, že menší flashback udělám. hlavně po tom, co jsem viděla svůj review na Snapchatu, tak mi tohle připadá mnohem vhodnější. Continue reading „novoroční poselství“