#1 life with Yoko, cute fotografie included

ms Yokem, to je můj kocourek, spolu trávíme už skoro měsíc. (thank you based Sára Davis za tu chlupatou kouli) já vím, že vás vůbec nebudou zajímat nějaká slova, ale spíš to, jak roztomilé koťátko to je, takže to vezmu rychle. ale zase ne úplně rychle, protože vám chci vecpat, jak super life s Yokem je.

Processed with VSCO with hb1 preset

ačkoliv mi celá moje rodina říkala, ať si koťátko nepořizuju, ja byla neoblomná. „máš alergii, bude z toho astma. strašně tě to omezí. co když budeš chtít jet někam do zahraničí? co když ti nabídnou práci v zahraničí? budeš mít astma. umřeš. a těch peněz. umřeš na astma. dvacet let, Terezo.“ ano, já vím. dvacet let chlupatej závazek. a i když jsem z něj byla týden před trošku v panické atacce, jak jsem psala tady, je to moje první „podepsaná smlouva,“ a nejlepší rozhodnutí zatím. protože svoje koťátko fakt miluju.

když přijdu z práce po noční, tak na mě hned u dveří vyskočí, aby se se mnou mohl pomazlit. a na toaletě mi skáče do klína nebo mi leze do kalhot. v koupelně po mně leze, dokud není moc plná. jednou neudrží balanc a mě to bude strašně bolet. moc soukromí mi nedává. ráno, když se probudím, tak leží kousek ode mě, a čeká na ranní pohlazení. občas chytne rave ve čtyři ráno a dělá strašný čardáše s těmi nehlučnějšími věcmi. občas ale chytne rave i přes den a je agresivní na mojí ruku. sbírat street kredit tkaničkou místo pásku je bolestivý. je to bolestivý s čímkoliv, co se tvaří jako hračka, a houpe se mi to u stehen. šnůrky, sluchátka, kabely. jsem ráda, že nemám penis.

 

 

furt si nějak nemůžeme vyjasnit místa, kam nemůže. nejvyšší polička v koupelně, kde mi pravidelně schazuje věci. kuchyňská linka, zvlášť tehdy, když vařím. taky jsme si furt nevysvětlili, že moje jídlo je moje jídlo. on mě vždycky přemluví, ať mu dám kapsičku dřív, než začnuu jíst já, ale pak mi leze do talíře. koťátka míchaný vajíčka nejí. ani zeleninu. ani ovoce. ale když je zelenina nebo ovoce kulatý, třeba jako cheery rajčátko, tak je to dobrá hračka. leze mi do počítače. a nelíbí se mu, když jsem na telefonu, místo toho abych ho hladila.

 

vůbec mu nevoní lak na nehty. a má rád škrabadlo, co jsem mu koupila víc, než náhodné krabice. ale občas stejně někam vleze. a platí pravidlo – čím menší, tím lepší. nějaký mu nenápadně rozmisťuju po bytě a sleduju, kam se zapasuje. někdy, když přijdu domů, tak na mě vyběhne přímo z ní. nebo na mě v ní číhá. ještě musím ověřit další kočičí mýty. jako jestli si lehnou i do čtverce na podlaze, nebo jestli se bojí okourky. čím víc mýtu potvrdím, tím budu spokojenější. a ještě teda, když pochopí, že když hrajeme stolní fotbálek, tak nesmí stát uprostřed hřiště.

 

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s