vyber si život, vyber si, co chceš psát

„Mít možnost vybrat si život, vybrat si práci, vybrat si kariéru, vybrat si rodinu, vybrat si zasraně velkou televizi, vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrickej otvírák i na konzervy, vybrat si jídlo bez cholesterolu, zdravotní pojištění, pravidelný splátky úroků z hypotéky, vybrat si první dům, vybrat si přátele, vybrat si víkendovej vohoz v barvě kufru, vybrat si sedací soupravu na splátky v síti posranejch firem, vybrat si sám sebe a v neděli ráno žasnout, kdo do prdele seš, vybrat si dřepění na gauči a čumění na oblbující soutěže, co ti vygumujou mozek, cpát si do huby ty hnusný sračky z bister. zplesnivět, pochcávat se v ubohým domku a bejt pěkně na obtíž sobeckejm zmrvenejm spratkům, které si splodil, aby tě nahradili. vybrat si budoucnost, vybrat si život.“  – Trainspotting

vyber si život, Terezo. vyber si střední školu, na kterou stejně chodit nebudeš. budeš chodit na jinou. a na ní poznej kamarády pro život. protože přátelé ze střední jsou napořád. nejsou. vyber si vysokou školu. ale vyber si vysokou školu, která ti zabezpečí teplé místo v kanceléři, stálý plat, nudu, a stereotyp. ne jenom vyšší odbornou, která tě bude bavit, ale nikdy nevíš, co se druhý den stane. protože novinařina je přece tak nestálá, a těžká na uchycení. vyber si život, Terezo, a vyber si, kde ho chceš žít. vyber si byt ve Strašnicích. sama nebo s někým, i když to nikdy nebude fungovat. vyber si posprejovaný zdi. vyber si samotu. vyber si životní styl. kolik cigaret denně nevykouříš, a kolik alkoholu nevypiješ. vyber si svůj život, i když tě všichni ostatní budou přesvědčovat, že bys ho měla žít jinak. protože nikoho nezajímá, že ho chceš žít jinak.

„a co, že ty vlastně studuješ teda?“ „žurnalistiku“ „fakt? to je skvělý, a učí tam ještě ten a ten?“ „ale já nejsem na Karlovce“ „jo, aha“ 

a jsem ráda. jsem ráda, že jsem po zimním semestru z Karlovky odešla, protože jsem nebyla schopná udělat zápočet češtiny (10 x lollolololollxd). jsem ráda, že jsem na AKAŽi, kde se nemusím stresovat ze zkoušek, a vylezu se třema rokama praxe. jsem ráda, že jsem na AKAŽi, protože jiná škola vám nedá prostor tolikrát odpověď na otázku: „a proč studujete tuhle školu? čemu se chcete v budoucnu věnovat? a prosím neříkejte jenom, že psát, to může každý.“ a ptá se vás samozřejmě i okolí.

„Terezo, kdy dostaneš konečně rozum, a začneš studovat opravdou vysokou školu? vždyť bez minimálně bakaláře nejseš nic.“

po roce odpovědí začne rok druhý. odpověď občas pozměním, nebo do ní něco přidám. protože už mě tyvole nebaví minimálně jednou za týden. minimálně jednou za týden. „nechodím na UK. no, je to v Holešovicích. kdyby si obnovily novinové fejetony, bylo by to skvělé. mám ráda dlouhá sobotní rána a vůni čerstvého pečiva. na praxi chci určitě do Reflexu. na škole jsem kvůli praxím. doufám, že budu v Reflexu. začala mě fascinovat lifestylová žurnalistika pro ženy. když nevyjde Reflex, zasvětím svůj život psaním o vztazích. nebo psaním horoskopů.“ a pak před jedním novým profesorem, co mi položil tuhle originální otázku řeknu, že si píšu blog, ale je tak nějak bez tématu, a on i řekne, ukažte, a já jakože asi ne, a on, že proč, a já, no já tam mám nějaký reportíky z Votvíráku, kde nejsem úplně reprezentativní studentka žurnalistiky.

a tak si píšu blog. píšu si blog bez tématu. píšu tu o kalbách a o alkoholu. o tom, co mi prolítne životem. žádný food, fashion, beauty, ani fitness. a vždycky jsem strašně nadšená, když mi někdo napíše, že si to přečte, a že ho to baví. nejsou to žádný velký čísla nebo tak něco, ale i o to víc mě to těší. protože s bloggery se teď roztrhl pytel, já vlastně nemám žádnou instafame, ani twitter fame. jediná moje fame je, že když občas někam přijdu, tak mi cizí člověk řekne, jooo, Jednička, vím kdo to je. a nakonec přece jenom mnohem jednoduší by bylo udělat: „ahoj, vítám vás u mého nového vlogu a dneska si ukážeme, jak na jednoduché nude denní líčení.“

každopádně, se vrátím k mojí finální pointě, kterou tak nějak zamýšlím. tím, že se vás furt někdo ptá, co od té žurnalistiky očekáváte, tak vás to nutí o tom přemýšlet. s každou odpovědí se čím dál víc a víc formujete, co od toho doopravdy očekáváte. čím dál víc forumujete finální bod. vyber si život, Terezo, vyber si, co chceš psát. vyber si svůj internetový magazín a nevyser se na to. vyber si dělat věci jinak, když je jinak dělat chceš.

 

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s