jednička 0:0 peněženka,- kč

já jsem vždycky měla peníze. teda většinou. jediný, kdy jsem snad žádný neměla, bylo na konci šesté nebo sedmé třídy, protože jsem si každý ráno u vietnamce koupila nějakou tyčinku, o velké přestávce housku pití a tyčinku a pak jsem tam většinou seběhla ještě jednou. došlo pití. nebo tyčinka. ono není divu, že jsem se na základce docela slušně vykrmila. ale nelituju ani jednoho sousta

Continue reading „jednička 0:0 peněženka,- kč“

fotka ze Spojených arabských emirátů

i když jsem měla sebou foťák, tak celou dobu zůstal schovaný na pokoji, protože jsem líná a nechtěla jsem ho sebou brát na místa, na kterých bych ho měla mít

takže jsem svojí skromnou dovolenou občas vyfotila na telefon, spoustu kýče, sluníčka, architektury a banánové republiky

a když jim na semaforu svítí červená, je tam usměvavý emotikon

ps. samozřejmě pořadí je na sobě naprosto nezávislé, wordpress v telefonu není kámoš

Continue reading „fotka ze Spojených arabských emirátů“

emiráty a alkohol

já jsem věděla, že něco smrdí na tom, když naši řekli, že teda můžu do těch Emirátu letět s nima, i když tu chtěli obnovovat svojí lásku.

„Ajman je nejtolerantnější emirát, tady se dá koupit alkohol normálně v supermarketu,“ říkala máma tátovi, když chtěl koupit nějakou lihovinu v Duty Free na Dubajském letišti.

to určitě.

Continue reading „emiráty a alkohol“