paříž016 1/2

prostě jsem si koupila letenky do Paříže. nevim, byly levný, měla jsem po výplatě, tak jsem si je koupila. jedna noc, jedna Paříž. s Paříží jsem inlove už od té doby, co jsem tam byla poprvé. taky jsem už nemohla být v Praze. moc všeho, moc špatného života. možná jsem chtěla i letět s někým jiným, než jsem já sama, ale vlastně nechtěla. říkala jsem lidem, „pojeďte do Paříže“, ale chtěla jsem letět sama. odpočinek, klid, žádný lidi, žádná čeština. jenom já a cizí lidi.

máma mi říkala, „co když se ti něco stane“. ká jsem jí říkala, „jestli se mi má něco stát, tak je jedno jestli jsem tam byla sama nebo ne“. problém je, že jsem neměla strach z toho, že se mi tam něco stane a zemřu, z toho strach nemám. měla jsem strach z toho, že zemřu, a nechám věci za sebou. nechám za sebou zničenou tátu s mámou, nechám za sebou celou rodinu, která bude trpět z mojí smrti. ale to se může stát kdykoliv a kdybych měla žít ze svého strachu, tak nežiju.

v letadle jsem seděla vedle nějakých korejců. ženy a muže. podle mě přestupovali. líbili se mi. spali a byli tichý, takový lidi mám ráda většinou. zvlášť když já sama jsem v té situaci taky tichá a klidná. ve vzduchu si připadám strašně svobodná. jsem v uzavřeném prostoru a kdykoliv se můžu zabít, ale jsem svobodná. nedává to smysl. a přála bych si, abych mohla skákat po mracích. od francouzsky mluvící stevardky jsem si koupila víno a četla si Bukowskiho. ať tu Paříž vidím o kapku vína líp. bylo dobré a ty 4,50 mě za to tolik nebolely, ale miss you Praho s levným chlastem.

Paříž je skvělá. připadám si tu jako doma, jako v Praze. jenom smažky a bezďáci ví, že musí žít schovaný, že jejich místo není na ulici v centru, ale někde kam nedohlédne lidské oko. když vystoupíte v Praze, kdekoliv, tak potkáte fárku, smažku, bezďáka, nakalenou 14-ti letou holku, cikány, smažky, pár mých kamarádů. v Paříži vystoupíte a potkáte araby, černochy, muslimský černochy, francouze a pár zmatených turistů z francouzštiny. ani smažka, ani bezdomovec, ani moji kamarádi. a já. paradoxně jsem bydlela ve čtvrti, kde byli fárky a bezdomovci. smažky furt nic. buď se ve Francii nefetuje, nebo to není vidět, nebo jsou schovaný. jaká škoda, že?

na cestě z letiště už na mě mluvila duše Paříže. mluvila skrz mikrofón tramvaje, kterýmu jsem naprosto nerozumněla, protože francouzská výslovnost se prostě jinak zdá, než ve skutečnosti je. všechny zastávky zní stejně. buď žužublé nebo ažužublé. je to jedno, ať dojedu kamkoliv. tyhle slova jsem proklínala přesně ve chvíli, kdy moje metro projelo dvě zastávky, které jsem potřebovala. taky mě znepokojovalo, když jsem o pár hodin později zjistila, že na těch zastávkách stojí ti co pomáhají a chrání. obrnění od hlavy až k patě se zbraněma v ruce. a v téhle čtvrti já bydlím lidi, v téhle čtvrti bydlím. kde vlastně bydlím? v Bastille. na těch internetech psali, že je to čtvrť pro mladé lidi, třeba jako jsem já. asi proto se v ní nachází i můj hostel.

bydlím v hostelu. na hotel nemám a na to si sehnat bydlení u někoho nebyl čas. rezervovala jsem si smíšený pokoj pro 4. smíšený proto, že nemám ráda holky a koukal z toho potencionální sex. pro 4, protože měl mít svůj záchod a koupelnu. ubytovali mě na holčičí pokoj pro 3, ale hádat se nebudu, protože jsem ráda, že někde bydlím. nejsou tu smažky žejo. taky bydlím v hostelu, v tom Bastille. v té bezpečné čtvrti pro mladé lidi, a proto když prozkoumávám svoje okolí narazím na několik plakátů, kteří mě varují před kapsáři, co se pohybují v okolí. asi protože to je čtvrť pro mladý lidi. u těch plakátu leží na matraci bzedomovec a spí. on kapsář nebude, ale asi ho ani nikdo neokrade, protože bude mít děravý kapsy.

šla jsem dělat francouzské věci. nebo nevim jak moc jsou francouzské, ale minimálně to bylo pěkné klišé. koupila jsem si víno. tentokrát už velkou lahev, s příchutí grepu. poznámka první, víno je drahé i v obchodech. poznámka druhá, pařížané nejsou zvyklý jezdit s flaškou v ruce metrem. asi možná celkově nejsou zvyklý jako jsem já. a pak jedu teda tím metrem s tou flaškou v ruce. mířím k té Eiffelovce, říkám, že klišé, vystupuji na další žužublé zastávce a tam. hej lidi, já vám říkám, že lidem z fotbalu mrdá. celý park u Eiffelovky je zastavený Euro zónou přirozeně. protože je nějaké mistrovství blbečků, co hrajou zranění líp, než kopají do míče. a co teď? a co dál?

no, tak jsem tam někde prolézala uličkou mezi plotem residencí a plotem toho čutálistickýho klubu až jsem prolezla k samotné Eiffelově věži. ta byla pro změnu obrněná kvůli teroristům. já tomu nerozumím. stejně je ta celá předválečná sranda vytvořena uměle a provokuje se, aby se stala. já chci jenom prolézt s flaškou vína na druhou stranu a užívat si Paříž. ne běheat mezi kulomety, už tak, že mě co minutu oběžují černoši snažící se mi prodat za euro malou Eiffelovku vyrobenou z nekvalitního měkkého kovu nebo naholenou z nějakého velkoskladu. nechci Eiffelovku, dívám se na ní a nedám ti ani cigaretu. dám si ji sama. ty máš tady tisíc turistů a já tu mám dvě krabičky.

svítí slunce. sedím na trávě a koukám se na tu věž z kovu. kouřím teda. mám tady ty černochy. a Paříž mě opíjí. doslova. jednak víno je silnější než u nás. jednak teplo a slunce. jednak je Paříž totálně beautiful město. tohle je to, co jsem potřebovala. alespoň na 5 minutek nalézt svůj vnitřní klid.

když už nemůžu najít sebe.

opodál sedí dva kluci a jeden má tašku Prag. taky pijí víno a taky kouří. taky mají i ty černochy. zvedám se a jdu se posadit k nim. je fajn tu být sama, ale neznamená to, že musím být sama uplně. taky jsem možná trochu opilá. každopádně to nebyli češi, ale švédi. na můj vkus trochu nudný, ale to bude spíš tím, odkud jsou. nebo osobností? nevim, nesoudim, ale na můj vkus nudný. a jejich stát je taky nudný. sice vidí polární záři a mají lepší životní úroveň, taky se nemusí stydět za svého prezidenta a nenosí ponožky do sandálů, ale levné hnusné víno u nich stojí 10 euro. a víno, víno je všechno.

bude mít tenhle text nějakou zápletku? nebude. prostě píšu, co mám v hlavě.

spím.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s