přivezeme vám to mezi 2-5h

Protože se stěhuju hodně pomalým tempem, tak nějaké věci prostě řeším až teď, a protože se taky stěhuju někam jinam, než budou zároveň rodiče, tak spoustu věcí taky řeším sama. Takovým bonbónkem bylo přebírání ledničky a pračky.

Jejich samotné vybírání zas tak složité nebylo, protože se mnou šla máma. Já tomu houby rozumím, takže bych si vybrala nějaký levný shit kategorie C, aby mi zbylo na kalbu a Nintendo. Že velký spotřebiče musí být A+++, abych pak neplatila rance za elektřinu? No, každopádně jsme to tak vybraly pěkně a šly domlouvat dopravu. Pán na prodejně byl velmi ochotný, zeptal se mě na všechny moje osobní údaje i na čas, kdy se mi to nejvíce hodí. Samozřejmě jsem nezahálela a vzala si hned první volný termín na půl 6 hodinu večerní. Pak jsme nechaly nějaké papíry na pokladně a spokojené jely domů.

O den dřív, než mi měli přivézt moje zbožíčko, volali z dispečinku, abychom si potvrdili časy a dny. To je samozřejmě v pořádku, domluvený sevis probíhá tak, jak má. „Přivezeme vám to mezi 2-5 hodinou?“ Načež odpovídám prosim? a paní vysvětluji, že taky chodím do práce, a že když na prodejně prozradím informaci, že můžu až v půl 6, tak můžu v půl 6. „Ano, v půl 6 vám to přivezeme.“

Přichází den D. Už od 17:15 jsem celá rozjařená ve svém bytě, kouřím si cigaretku a těším se, až tam budu mít ty dva spotřebiče a budu tam moct naházet zbytek věcí. Je lehce po půl 6, moje nadšení upadá, ale furt nepropadám smutku, nechávám jim časovou rezervu. Abych zahnala pochmurné myšlenky, vrhám se do nějakého wannabe úklidu koupelny, protože tam mám jenom starý hnusný mop a pár hadrů, ale na setření Savem to stačí. Je 18:20, tak si říkám, že už bych se možná mohla zeptat, kde moje lednička je. Ještě předtím si ale kupuju kebab, co mám pod bytem, protože už mám hlad.

Po zaznění tónu, zmáčknutí 1 a 2 a 5, jsem se konečně dovolala k někomu, kdo není robot. Ochotně mi sdělil čísla na dopravce, kteří zavolali šéfům, kde jako jsou. Ti mi zpětně volali „Slečno, přijedeme mezi 7 a 8, ale spíš až k té 8.“ Tady už začínám být mírně smutná, ale v ruce mám kebab, tak to zatím moc neřeším. Kebab byl obrovský a jenom za 50,-, protože mají nově otevřeno. Samozřejmě mi ukáplo trošku omáčky na kalhoty.

Lehce po 8 hodině mi konečně zvoní telefon. „Tak jsme tady.“ Sebíhám natěšená po schodech dolů, otevírám vchodové dveře a…nic. Obcházím blok, volám. „No, my jsme na špatné adrese, budeme tam za 20 minut.“ Že jsem otrávená začíná být znatelné na mém hlase. Mám 1% na telefonu, nemám nabíječku, nemám vůbec nic. Sedím na židli a kouřim. Už vlastně ani nekouřim, protože nemám co. No, už to nebudu prodlužovat. Přijeli v 9. Až v posraných 9 hodin, protože si spletli adresu, protože stáli v koloně. Protože se asi vyseru na celou svojí práci a půjdu do Electro Worldu, aby když si objednám ledničku na půl 6, tak přijela v půl 6.

A jaký z toho plyne ponaučení děti? Až vám zavolají a řeknou, že vám to přivezou mezi 2-5 hodinou, tak to přijměte, protože tam máte minimálně 2 hodiny rezervu. Amen.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s